neděle 17. prosince 2017

Skalický trdelník


V sobotu se muž zúčastnil moravsko - slovenského běhu z Hodonína do Skalice.

Dovezl nám sladký suvenýr v podobě Skalického trdelníku.

Ráno jsem neodolala a zakrojila :o)

Jí se to samo!



Je to kynutý výrobek sypaný cukrem a oříšky, typický pro oblast Záhorie.

Jeho výroba se datuje od 19. století, později se začal šířít po místních jarmarcích.

Získal ochrannou známku EU a je pro městečko Skalica turistickým lákadlem.

Na etiketě je vidět známý pohled s románskou rotundou sv. Jiří.




Skalica je moc hezké městečko, Mikeš tu byl poprvé ještě v kočárku (a samozřejmě vlakem).

Dočetla jsem se, že se dá jet i z Otrokovic lodí po Baťově kanále, ale přístaviště je kus od města.

Nicméně jako tip na výlet, v sezonu až bude tepleji, to není k zahození.


Krásný zbytek neděle a pokud máte sníh, užijte si ho.

U nás teď spadly asi dvě vločky :o)

Ale v Čechách jste na tom lépe.


                      Ilona





sobota 16. prosince 2017

Americký koláč s kakaem


Chtěla jsem něco rychlého, pro všední večer, když přijdete utahaní z práce 
a nic složitého už se vám nechce dělat.

Ať máme něco dobrého k sobotní snídani.

Našla jsem tento americký čokokoláč.

Je s kakaem, ale bez vajec a mléka.



Je to taková vláčná buchta.

Můžete ji sníst jen tak nebo ji dozdobit polevou, oříšky, 
přidat šlehačku (jogurt) nebo zmrzlinu.

Fantazii se meze nekladou.



Budete potřebovat :
1,5 hrnku hladké mouky
necelý hrnek cukru písek (záleží jak moc sladíte)
1/4 hrnku kakaa (ne instatntní)
1/2 lžičky soli
1 prášek do pečiva
1 lžička vanilkové tresti
  1lžička octa
1/3 hrnku oleje
1 hrnek vody
Suché suroviny promícháme dohromady, poté přidáme mokré ingredience 
a vše pořádně promícháme. 

Nalijeme do dortové formy vymazané olejem a vysypané moukou 
nebo vyložené pečicím papírem.

Pečeme 30-35min. v předehřáté troubě na 175°C.  

Hotovo.

Teď jen počkat, až vychladne a zakrojit ;)
   

Užijte si dnešní podvečer.

My ještě děláme pár adventních dekorací.

    Ilona




středa 13. prosince 2017

Lussekatter



Původně jsemto v plánu neměla.

Ale Helenka v komentáři k minulému příspěvku zmínila pečení luciiných kočiček...

... a Mikeš se toho chytl a nepustil.

Strašně rád míchá těsto a peče.

Nakonec mě ukecal. 

 Na internetu je spousta receptů, já letos zkusila tento (ale jen z poloviční dávky):

 Potřebujete :
 
cca 700 g hladké mouky
150 g másla
500 ml mléka
50 g droždí
1 g šafránu  (lze nahradit kurkumou)
250 g tvarohu v kostce (ne z vaničky)
100 g krupicového cukru
1/2 lžičky soli
 
Na potření :
1 rozšlehané vejce
rozinky (já dala pokrájené sušené švestky)




V kastrolku rozpustíme máslo, přidáme mléko a zahřejeme tak, aby bylo mléko vlažné.

V míse rozdrobíme droždí, přisypeme šafrán, zalijeme mlékem s máslem a vše dobře promícháme.

 Přidáme cukr, sůl a postupně přisypáváme mouku.

Těsto by mělo být hladké a vláčné.

Necháme kynout asi 30–40 minut.

Pak znovu promícháme a vytvoříme ccy 40 kuliček.

Z nich pak vytvarujeme hádky a motáme esíčka (nebo jiné tvary).

Necháme na plechu ještě půl hodinky vykynout.

Poté potřeme vajíček, ozdobíme rozinkami a pečeme na 220 °C asi 10 minut.




Pojídání šafránového pečiva je švédská specialita.

A proč luciiny kočičky?

Podle jedné si jimi Seveřané snažili naklonit bohyni plodnosti Freju a právě kočka byla jejím oblíbeným zvířetem. 

Podle jiné teorie má zvíře v názvu pečiva symbolizovat samotného Lucifera, před kterým se lidé v tuto tajemnou noc snažili uchránit. 

Zářivě žlutá barva šafránu měla také sloužit jako ochrana před temnými silami noci.



 Pečivo u nás mizí rychlostí blesku, takže jsem radši nafotila hned večer, při svíčkách.

A jen ta bíle oděná Lucka na nás mlčky kouká, jestli zbyde i na snídani ;)


 Krásný večer !
(ať už pečete nebo jste o této tradici nikdy neslyšeli)

                  Ilona

úterý 12. prosince 2017

Předvečer svaté Lucie


Jméno Lucie má původ v latinském slově lux, což znamená světlo. 

Překládá se jako světlá nebo zářící.

Na svátek sv. Lucie se často konaly slavnosti, doprovázené průvody nebo procesím se zapálenými světly.

Tato tradice se drží třeba v severských zemích.

 
 Lucie, noci upije a dne nepřidá, tuto pranostiku zná asi každý.

Rčení pochází ze středověku, z dob, kdy lidé používali juliánský kalendář a  
zimní slunovrat připadal na 13. prosince

V 16. století se začal používat přesnější gregoriánský kalendář a slunovrat se o několik dní posunul.

 Lucie je také symbolem čistoty, zároveň však patronkou velkého množství profesí a řemesel, například kajících se nevěstek, sedláků, sklářů, sedlářů, krejčích, švadlen, tkalců, nožiřů, kočích, písařů, notářů.

Je ale také ochráncem před čarodějnicemi

Například lidé na Moravě se před zlými kouzly chránili tak, že od 13. prosince až do Štědrého dne odhodili každý den jedno poleno. 

Tímto dřevem pak zatopili na Boží hod.

zdroj : pinterest

 V předvečer svátku svaté Lucie bíle zahalené nemluvné postavy se škraboškami a děsivým zobákem místo obličeje už asi nepotkáte.

Kdysi trestaly ženy za neposlušnost, dětem hrozily velkými dřevěnými noži, dokonce i muže pronásledovaly a píchaly do nich vařečkami.

Tento zvyk byl rozšířen v mnoha evropských zemích, u nás se místy udržel až do 20. století. 

V každém kraji vypadaly Lucky nebo také Lucy trochu jinak.

 Vždycky však během návštěv mlčely a všechno jen předváděly pantomimou.


zdroj : děti.víra.cz

Je zajímavé, jaké zvyky měli naši předkové, že?

V adventní době se "pořád něco dělo".



 Přeji vám krásný večer a užívejte toto kouzelné období.

                     Ilona



neděle 10. prosince 2017

Hradec nad Moravicí



Sobotní výlet do Slezska.

Hradec nad Moravicí má bohatou historii.

Hradecká ostrožna byla trvale osídlena již od doby kolem 2000 př.n.l.

Na místě slovanského hradiště postavili Přemyslovci hrad, který se stal 
správním centrem Opavského knížectví . 

V roce 1585 byla zahájena přestavba hradního areálu na renesanční sídlo s okrasnou zahradou a lesoparkem.  

Další majitelé - pruská knížecí rodina Lichnovských z Voštic na počátku 19. století zámek celkově adaptovala v empírovém duchu.

Rozsáhlou proměnu hlavní obytné budovy doprovázelo ve 2. polovině 19. století rozšíření areálu o novogotický tzv. Červený zámek s konírnami, kočárovnou a hradební zdí.



 Vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit hostil také mnohé veličiny kulturního světa. 

Hradec navštívil třeba Ludvig van Beethoven, Franz Liszt nebo Josef Mánes.

V květnu 1945 bylo panství konfiskováno ve prospěch československého státu a zámek záhy poté otevřen veřejnosti.

Od roku 1978 probíhala generální oprava objektu a v současné době je jeho velká část přístupná návštěvníkům. 
 



V zámeckém areálu si můžete prohlédnout budovu Bílého zámku, Červeného zámku a Bílé věže.

Prohlídky probíhají i teď v zimních měsících.

interiér focen mobilem, nic moc kvalita ;)
 Nebo se jen tak projít zámeckým parkem a nádhernými okolními bukovými lesy pralesního charakteru.

Vede jimi výletní trasa, tzv. Lovecká stezka Lichnovských.

 

 A zpátky domů jedině vlakem ;)

V sezoně tu pořádají parní jízdy, taky se nám už párkrát poštěstilo se svézt.


 Krásnou neděli, my se (konečně) vrháme na pečení cukroví.

Ilona



 

sobota 9. prosince 2017

Z papíru


Pokud rádi tvoříte, předvánoční čas je ideální období.

Dekorace nemusí být složité, stačí vám čtvrtka papíru.

Ráda brouzdám po PINTERESTU a hledám inspiraci.

Návodů je tu opravdu spousta. 

Loni se mi nejvíc líbila hvězda ze svačinových pytlíků (tu).



Letos jsem se přímo zamilovala do této hvězdy.

Ta první mě trochu potrápila, ale teď to mastím jak Baťa cvičky.

Zdobí nám nám větve u vchodu do bytu i zabalené dárky.



Stejně tak stromečky.

Jednoduché a přitom efektní.

A opět stačí kousek papíru.


Tak už jen 15 dní do vánoc.

Utíká to.

Jen škoda, že není aspoň trocha sněhu.

Musí nám stačit jen svíčky a františky.


Krásnou adventní sobotu vám přeju.

Ilona

čtvrtek 7. prosince 2017

Od Mikuláše


Mikuláš měl včera svátek.

A protože je Mikuláš známý jako štědrý dárce, i ten náš měl pro nás něco připravené.

Odpoledne jsme se sešli i s prarodiči na menší oslavu a Mikeš se vytasil s vlastní deskovou hrou.

Vyráběl ji poctivě v kroužku na deskové hry zaměřené. 

Jmenuje se Cesta vlakem a je plná nástrah.

Povodně, spadlý most, kamení na trati.





 Vyrobil i čtyři figurky ze slaného těsta.

A proč jen čtyři? 

Víc barev neměli ;)

Takže pro ostatní hráče jsme vytáhli figurky z člobrda.


 Moc jsme se nasmáli.

Mikeš byl nadšený, že se nám hra líbí a ani si neprohlédl všechny dárky.

A už plánuje, jak se všichni sejdeme a společně si opět zahrajeme.


 Krásný adventní večer a užívejte si jeden druhého.

                     Ilona